|
Bestiální zločin nacistů si v Lidicích vyžádal životy 340 jejich obyvatel.
Vedle 192 mužů a 60 žen bylo mezi zavražděnými i 88 lidických dětí. Po druhé
světové válce se přes rozsáhlé pátrání podnikané jak na území Československé republiky,
tak i v zahraničí, podařilo objevit pouhých 17 dětí z Lidic.
Zpátky domů se vracely
různými cestami a v různé době. Některé, jako Eva Kubíková, se zúčastnily již první
lidické tryzny 10. června 1945, na návrat jiných, čekaly jejich maminky dlouhé měsíce,
v případě Věry Vokaté, či Václava Zelenky, dokonce i léta. Bylo jen málo lidických maminek,
kterým se jejich děti vrátily zpět. A i v této hrstce se znovu ukázala krutost osudu,
kdy řada z navrátivších se dětí ztratila vedle otců i maminky, a doma se tak ocitly jako
úplní sirotci. Právě oněm návratům, někdy šťastným a veselým, jindy tragickým, je věnována
výstava "Návraty lidických dětí".
Na takřka sto unikátních dobových fotografiích jsou zachyceny
návraty a poválečný život těch sedmnácti lidických dívek a chlapců, kteří tehdy pro těžce
zkoušenou ves přinášeli naději budoucího života. Výstava však krátce připomene i osud jejich
88 kamarádů a sourozenců, jejichž životní pouť byla brutálně ukončena rukama nacistických
vrahů v Chelmnu nad Nerrem nedaleko Lodže v Polsku.
|
|
