Křeslo pro Davida Navaru a Sergeje Movsesjana
Bylo jistě odvážné pozvat do Křesla pro hosta hned dva vynikající šachisty mezinárodní úrovně najednou. Většina z nás má šachisty zaškatulkované jako dumající introverty, žijící si ve svém zvláštním světě plném logiky a přemítající o minulých i dalších partiích.
V případě velmistrů Navary a Movsesjana však na pódiu lidického divadélka nastal pravý opak. Přicházejí mladí muži, plni optimismu, velcí přátelé v soukromém životě, kterým není cizí inteligentní humor.
Umí si udělat legraci sami ze sebe a s otevřeností až nakažlivou dovedou vyprávět o sobě, svých rodinách i o láskách, životních úsměvných malérech, vítězstvích i prohrách. Jsou to lidé z masa a kostí v pravém slova smyslu a jejich vysoká inteligence a vzdělanost jim není na překážku, naopak, zdobí je skromnost vzdor tomu, co na světových šachových kolbištích již dokázali.
Nezasvěcený divák by si tak mohl myslet, že toho vlastně ani moc neumí, že častá umístění na předních místech světového žebříčku jsou jen okrajovou záležitostí, právě tak jako Sergejova znalost 9 jazyků.
Celý večer plynul většinou v lehkém tónu, byť často o závažných tématech. Diváci odměňovali hosty bouřlivým smíchem a potleskem a obecná pohoda se přenesla i na klavírní doprovod Martina Fily, který bravurně provedl skladby Bacha, Chopina a při Chačaturjanově Šavlovém tanci elektrické piano až poskakovalo na pódiu pod vášnivými, ale přesnými údery skvělého klavíristy.
A protože to bylo poslední Křeslo pro hosta, v jeho závěru si odnesl Josef Hofmann, technik zvuku, Zlatý mikrofon, jako ocenění poctivé práce v pozadí všech představení, která obsluhuje od roku 2006! Byl to nádherný večer, pravé vyvrcholení 10. ročníku Lidických zimních večerů.
Přejme Sergejovi a Davidovi ještě mnoho sportovních i osobních úspěchů! Budeme rádi, když se s nimi v příštím roce opět setkáme na Lidické simultánce 2016.
