Pietní shromáždění k uctění památky holokaustu Romů a Sintů v Hodoníně u Kunštátu.

18. srpna 2021 se uskutečnila pietní vzpomínka na 78 let od vypravení hromadného transportu romských mužů, žen a dětí do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau.

Pietní shromáždění k uctění památky holokaustu Romů a Sintů organizuje Muzeum romské kultury.

Vzpomínky na 78 . výročí od vypravení hromadného transportu romských mužů, žen a dětí z tzv. cigánského tábora v Hodoníně u Kunštátu do koncentračního a vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau se za Památník Lidice zúčastnily Jana Chourová Plachá a Andrea Čiháková. Položením květinového daru uctily památku obětí rasově motivované perzekuce a genocidy na místě, které je jedním ze symbolů holokaustu Romů a Sintů na území někdejšího Protektorátu Čechy a Morava.

Transporty do koncentračního tábora Auschwitz II-Birkenau

Na základě tzv. osvětimského výnosu Heinricha Himmlera ze 16. prosince 1942 měli být „cikáni a cikánští míšenci“ ze zemí střední a západní Evropy pod přímou kontrolou nacistického Německa transportováni do koncentračního vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau. Nařízení platilo i pro Romy a Sinty v protektorátu, včetně těch, kteří byli koncentrováni v hodonínském táboře. 91 osob bylo z hodonínského tábora do koncentračního tábora Auschwitz I posláno již 7. prosince 1942 v rámci transportu tzv. asociálů. V noci z 21. na 22. srpna 1943 byl realizován velký transport 749 vězňů do koncentračního vyhlazovacího tábora Auschwitz II-Birkenau. Většina transportovaných v nacistických koncentračních táborech zahynula. 25 zbývajících vězňů hodonínského tábora do té doby pracujících na jeho vyklízení bylo 28. ledna 1944 transportováno také do koncentračního tábora Auschwitz.

Areál tábora po deportaci Romů

Po deportaci Romů byl hodonínský tábor dále využíván. Cvičily se zde jednotky Wehrmachtu, sídlila zde vojenská nemocnice Rudé armády a vojáci rumunské královské armády. V roce 1946 byli v táboře internováni staří Němci neschopní odsunu. 80 z nich pobyt v táboře nepřežilo. Mezi lety 1949 a 1950 zde byl umístěn tábor nucené práce pro odpůrce režimu komunistické strany. Dlouhá desetiletí byl areál někdejšího tábora využíván k rekreačním účelům

Po II. světové válce připomínal oběti tábora dlouhou dobu pouze prostý kříž z březového dřeva a kámen s vytesaným nápisem „Žalov obětí nacismu“ na místě hromadných hrobů nedaleko tábora. 18. března 1973 se zde konalo první veřejné pietní shromážděné organizované Svazem Cikánů-Romů (1969–1973). Na tuto tradici od roku 1995 navázalo Muzeum romské kultury, které každoročně vždy v neděli nejbližší datu 21. srpna pořádá pietní shromáždění. Péčí Muzea romské kultury a Obecního úřadu Hodonín byl v roce 1997 na Žalově vztyčen památník v podobě kříže. Autorem památníku je romský sochař Eduard Oláh (1955–2018). V roce 1998 nechalo Muzeum romské kultury na hřbitově v Černovicích umístit pamětní desku, jejíž autorkou je nevidomá romská umělkyně Božena Přikrylová.

Autor: Tamara Hegerová

MUZEUM PAMÁTNÍKU LIDICE JE UZAVŘENO Z DŮVODU REKONSTRUKCE. Ostatní expozice jsou přístupné veřejnosti.