Tipy na prázdninové výlety
Po stopách starobylé vsi, jejích obyvatel a jedinečných uměleckých děl
Naplánujte si rodinný výlet do Lidic a jejich blízkého i vzdálenějšího okolí! Inspirovat se můžete třeba i našimi následujícími tipy.
Růžový sad v Lidicích
Srdečně Vás zveme k návštěvě Růžového sadu, od jehož založení loni uplynulo již 70 let. Lidické rozárium patří s rozlohou 3,5 hektaru mezi největší na světě. Nachází se mezi novými Lidicemi a pietním územím, kde kdysi stála původní obec vypálená 10. června 1942 německými nacisty. V roce 2015 získal od Federace růžových společenství nejvyšší ocenění „Award of Garden Excellence“, které ho řadí mezi nejvýznamnější rozária světa. Návštěvníci zde mohou obdivovat na 240 odrůd růží rostoucích ve zhruba 24 tisících keřů, nachází se zde i několik významných uměleckých děl. V jižní části je uprostřed malé vodní fontány umístěno pískovcové sousoší dětí a holubice s názvem "Mír" od sochaře Karla Hladíka. Naproti se nachází dílo českého sochaře a medailéra Bedřicha Stefana – pískovcové znaky měst, kterých se dotkly hrůzy 2. světové války. Řadu zajímavostí o historii Růžového sadu naleznete v tematickém článku 
na blogu Památníku Lidice.
Fragmenty paměti: Svatovítský poklad v zrcadle současného umění
Ústředním bodem zcela jedinečné výstavy v Jízdárně Pražského hradu je relikviářový poklad z katedrály sv. Víta, jeden z nejvýznamnějších souborů svého druhu v Evropě. Mezi nejvzácnější exponáty patří přilbice sv. Václava či ostatkový kříž Českého království ukrývající relikvie spojené s Kristovým umučením. Výstava je však výjimečná i propojením téměř 150 vzácných středověkých a renesančních předmětů s díly předních představitelů moderního a současného umění, mezi nimiž nechybí Francis Bacon, Gerhard Richter a Anselm Kiefer. Lidická sbírka umění zapůjčila pro tuto výstavu dílo Josepha Beuyse „Pro Lidice“ (1967) – skromný objekt z kosti, kovu, barvy a dřeva, který vznikl jako projev solidarity se středočeskou vsí vypálenou v červnu 1942 německými nacisty. Je symbolicky vystaven v bezprostřední blízkosti středověkého relikviáře svatého Václava, patrona naší země. Dva pamětní objekty, oddělené staletími, v tichém dialogu. Bližší info k výstavě zde.
Gymnázium Kladno
Utrpení lidických žen a dětí, které v červnu 1942 strávily v tělocvičně bývalé kladenské reálky poslední společné tři dny, připomíná pamětní deska na zdi dnešního Gymnázia Kladno a bronzová socha s názvem „Lidická matka“ od Marie Uchytilové, která je umístěná v parku před školou. V pátek 12. června 1942 večer se v tělocvičně kladenského reálného gymnázia odehrála jedna z neotřesnějších scén lidické tragédie. Odebírání dětí matkám. Ženám bylo oznámeno, že půjdou na nějaký čas do pracovního tábora, kam pojedou vlakem a děti kvůli většímu pohodlí auto karem. Maminky s dětmi se však od sebe nechtěly odloučit, načež příslušníci gestapa začali střílet z pistolí do stropu a za řevu a asistence padesáti příslušníků německé ochranné policie od sebe odtrhávali matky a děti násilím. V červenci 1942 bylo 82 dětí z Lidic zavražděno v plynových autech v Chelmnu, 53 lidických matek nepřežilo věznění v koncentračních táborech.
Čestný hrob Marie Uchytilové v Plzni
Akademická sochařka Marie Uchytilová, jejíž životní dílo – sousoší 82 lidických dětí – je neodmyslitelně spjato s Památníkem Lidice, má svůj čestný hrob u kaple sv. Václava na Ústředním hřbitově v Plzni. V červnu 2025 ho slavnostně odhalila její dcera a zároveň dlouholetá spolupracovnice Památníku Lidice, paní Sylvia Klánová. Při této příležitosti byla rovněž u kaple sv. Václava instalována výstava „Slzy všech lidí jsou stejné“, která mapuje život a dílo této výjimečné umělkyně. Byla to právě Plzeň, kde Marie Uchytilová strávila svoje dětství, dospívání i roky studia. Ještě jako studentka sochařství u profesora Otakara Waltera vytvořila pro město pamětní desky obětem 2. světové války (Krajský úřad, střelnice v Lobzích) a bustu kardinála Josefa Berana (Křížkova ulice). Za svůj život vytvořila množství plastik všech žánrů a velikostí, včetně monumentálních soch, pomníků, bust a medailí významných osobností české kultury. Mezi její další významná díla patří socha Lidická matka v Kladně, pomník Boženy Němcové v České Skalici nebo motiv jednokorunové mince, která se stala nejdéle obíhajícím platidlem u nás (1957–1993).
Vojenské technické muzeum Lešany
Tank „Lidice“ byl jedním z deseti nových tanků T-34/76, které získal čs. tankový prapor působící v rámci čs. jednotek v SSSR. Tank získal své jméno 30. září 1943, kdy byl v Novochopersku slavnostně pokřtěn společně s ostatními tanky praporu. Tank se podílel na osvobození Kyjeva počátkem listopadu 1943, v prosinci téhož roku bojoval u Rudy a v lednu 1944 u Bílé Cerkve. Byl několikrát zasažen, avšak vydržel a v polovině března 1944 byl spolu s druhým zbývajícím tankem přeřazen k výcvikovým účelům, a to do léta 1944. Tehdy došlo k zajímavé situaci – původní tank „Lidice“ byl přejmenován a v dalších bojích nesl jméno „Lidice“ tank nový. „Dalšími boji“ je míněna bitva na Dukle, ve které oba tanky bojovaly v sestavě 1. čs. tankové brigády, na kterou byl někdejší tankový prapor rozšířen. Bitva na Dukle se oběma strojům stala osudnou. Jako první byl zničen „nový“ tank „Lidice“, který byl 15. září 1944 v boji o kótu 534 u polské vesnice Franków vyřazen německou pancéřovou pěstí. Původní tank „Lidice“ byl zničen o dva týdny později. V následujících letech „nový“ tank „Lidice“ chátral na bojišti. Roku 1950 byl převezen do opravny ve Vyškově a stal se součástí sbírek Vojenského historického ústavu. Nejprve stál na podstavci před vchodem do budovy Vojenského historického ústavu na Žižkově, od 70. let byl umístěn v Leteckém muzeu ve Kbelích. Nyní se nachází ve Vojenském technickém muzeu v Lešanech. (Zdroj: VHÚ Praha)
„Spřízněni osudem“ – pohledy z nebe
Celkem třináct tipů na poznávací prázdninový výlet najdete v dokumentárním miniseriálu Památníku Lidice „SPŘÍZNĚNI OSUDEM“ – POHLEDY Z NEBE. Prostřednictvím jedinečných dronových záběrů si můžete z ptačí perspektivy prohlédnout obce a osady napříč Českem, které spojuje podobný tragický příběh z období 2. světové války. Ve třinácti dílech tohoto cyklu se Vám naskytne netradiční pohled na sídla „spřízněná osudem“, jenž našim očím běžně zůstává skrytý – jsou to pohledy z nebe na rozmanité památníky i celé obce obklopené mnohdy působivou okolní krajinou.
Vážení příznivci, milí přátelé, přejeme Vám krásné a pohodové léto!
Foto: Památník Lidice, Eduard Stehlík, www.hrad.cz
