Bohumil Horák, nar. 1. 5. 1889

Jeden ze čtyř bratrů Horákových, kteří se v Lidicích narodili a nepřetržitě tam žili, Bohumil, byl dělníkem v Poldině huti. Dostalo se mu zvláštního privilegia. Když slavil narozeniny, zástupy jeho soudruhů, tedy druhů spjatých týmž životním údělem, nikoli partajní příslušností, vyšly v republice i za jejími hranicemi do ulic, aby oslavily práci, matku pokroku. Bohumil ani nepřehledné řady jemu podobných nemohli za to, že hrdou hvězdu dělnictví, vzešlou v devatenáctém století, zamění budoucí komunističtí vůdcové za úplně jinou hvězdu. 

Nicméně Bohumil Horák a jistě i jeho manželka Anna rozená Wolfová si přáli, aby si syn Josef nemusel vydobývat živobytí tak klopotně a těžce, jako to bývalo souzeno dělníkům, a protože Pepík dobrou hlavu měl, vystudoval na Kladně reálné gymnázium. A rozhodl se pro armádu. Na Vojenské akademii v Hranicích byl v roce 1938 vyřazen jako poručík letectva. Ale Pepi, jak mu v Lidicích říkali, nechtěl přihlížet novým pořádkům v okupované republice, a tak dva dny po Vánocích roku 1939, čtyřiadvacetiletý, protektorát opustil, spolu s ním další lidický občan, poručík pěchoty Josef Stříbrný. Posléze bojovali ve svazku československé armády ve Velké Británii. V Lidicích se po nich sice slehla zem, ale otec Bohumil tušil, že syn neodjel na výlet.

Nemohl však vědět, že si dva a půl roku poté začne jistý Václav Říha, třiadvacetiletý ženatý muž, rovněž zaměstnanec Poldovky, pohrávat s devatenáctiletou dělnicí továrny Palaba ve Slaném Annou Maruščákovou.  Říha chtěl milostnou avantýru nejspíš už uzavřít, a tak poslal Aničce do továrny poněkud záhadný dopis na rozloučenou, v němž naznačil – neopodstatněně, aby si dodal na zajímavosti – že působí v odboji. Když však pošta psaní 3. června 1942 doručila, otevřel je majitel továrny Jan Jaroslav Pála, rovněž slánský starosta. Z jeho iniciativy se dopis dostal do rukou kladenského gestapa, které ještě týž den  Maruščákovou zatklo. Dívka bohužel vypověděla i to, že ji Říha požádal, aby v Lidicích vyřídila pozdrav od Josefa Horáka. Kladenští gestapáci nejenže zjistili, kdo jsou Josef Horák a Josef Stříbrný, nejenže následující den příslušníky obou rodin zatkli, ale zkonstruovali v souvislosti s oběma nepřátelskými vojáky i lživou teorii, že se v Lidicích ukrývají muži, kteří provedli atentát na Reinharda Heydricha. Tím byl ve značné míře osud Lidic zpečetěn. 

Myslíme-li tedy dnes, Prvního máje, na narození Bohumila Horáka, chceme zároveň připomenout, že každé totalitní panování zneužije k utužení své moci cokoli. I hloupý dopis nehrdinského milovníka, i slavnou dělnickou tradici.